Syndrom zvýšené propustnosti střev (Leaky gut syndrome)

Co je syndrom zvýšené propustnosti střev?

Představte si sliznici střeva je jako síť s drobnými otvory, která dovnitř propustí pouze látky o určité velikosti. Otvory slouží ke vstřebávání živin a vody. Pokud je však něco v nepořádku a otvory v síti se zvětší, do těla začnou pronikat látky, které tam nemají co dělat.

Naše tělo může na neobyvklé nebo dokonce nebezpečné látky reagovat různě – od potravinových alergií, přes únavu, bolesti hlavy, až po autoimunitní a chronická onemocnění. Záleží, jaké látky se nám „větším otvorem“ do těla zrovna dostaly – jestli je to „větší“ kus jídla, nějaký toxin či bakterie.

Kvalitu této sítě a správnou velikost „ok“ si určujeme my naším životním stylem.

Syndrom zvýšené propustnosti střev - sliznice jako síť s oky

Jak to funguje?

Náš zažívací trakt slouží k rozkládání jídla na menší částice a absorpci živin. Zároveň střevní stěna představuje bariéru a chrání nás od škodlivých látek – kontroluje, co se dostane do našeho krevního oběhu a následně do orgánů.

Malé mezery mezi střevními buňkami se nazývají tight junctions (neboli těsné spoje) – ty umožňují prostup vody a živin, ale nepropouští nebezpečné látky.

Výše střevní propustnosti určuje, jak snadno látky prostupují přes střevní stěnu do těla.

Pokud dojde k rozvolnění těsných spojů (mezery mezi buňkami jsou větší, než by měly být), naše střevo se stává propustnější a bakterie, toxiny či živiny o větší velikosti (které jsou pro tělo neznámé) mohou prostupovat přes střevní stěnu do krevního oběhu. Tento fenomén se anglicky nazývá leaky gut – česky tedy syndrom zvýšené propustnosti střev.

Bakterie, toxiny a neznámé živiny, které tak prostoupily do krve, mohou způsobovat alergické reakce, záněty a mnohé další. Mezi symptomy zvýšené propustnosti střev patří nadýmání, potravinové alergie a intolerance, únava, zažívací potíže, kožní problémy i chronická onemocnění (12).

Co způsobuje zvýšenou prospustnost?

Součástí těsných spojů jsou určité druhy bílkovin (zonulin, okludin, atd.), které řídí jejich „stupeň rozvolnění“.

Například aktivaci zonulinu, která vede k rozvolnění těsných spojů, způsobují určité druhy bakterií a lepek (345). Některé studie ale poukazují na fakt, že lepek zvyšuje propustnost střeva pouze u lidí s celiakií nebo syndromem dráždivého tračníku (67). Pokud máte zdravé střevo – což je však v dnešní době tvrzení s velkým otazníkem – není třeba držet bezlepkovou dietu. Bohužel jsme se od zdravého střevního mikrobiomu poměrně vzdálili, a proto je lepší to s lepkem nepřehánět (a spousta lidí, kteří netrpí celiakií, se může na bezlepkové dietě cítit lépe). Obsah lepku se jednak v pšenici zvýšil, dále je lepek (jakožto „lepidlo“) nacpaný ve spoustě dalších potravin a mezi další faktory ovlivňující jeho snášenlivost patří – rafinace potravin – zbavení vlákniny, mletí mouky na přiliš jemné částice nebo konzumace nekváskového (a tak hůře stravitelného) pečiva.

Jaké hlavní faktory přispívají k syndromu zvýšené propustnosti střev?

  • Nadměrný příjem cukru. Strava bohatá na sacharidy (bílá mouka, bílá rýže, cukrovinky či přeslazené nápoje) nesvědčí tělu v žádném ohledu. Problém představuje i zvýšený příjem fruktózy (89). Prosím, neděste se – fruktóza je ovocný cukr, v ovoci se ho však bát nemusíme (ovoce je přirozeným komplexním zdrojem spousty dalších živin, vlákniny, antioxidantů a dalších). Problém představují vysoce-koncentrované sirupy jako je agáve sirup nebo v USA oblíbený vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (HFCG, high-fructose corn syrup). Nic takového bychom v přírodě nenašli, ve světě se ale stali oblíbenými – mají totiž vysokou sladivost.
  • Léky proti bolesti – nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs), jako je ibuprofen (obchodní názvy léčiv: Ibalgin, Nurofen,…) nimesulid (obchodní názvy léčiv: Nimesulid, Aulin,…), diclofenac (obchodní názvy léčiv: Diclofenac, Dolmina, Olfen,…) a mnohé další. Kromě mnohých dalších nežádoucích účinků tato léčiva přispívají ke zvýšené střevní proustnosti (101112). Každá chemická látka a další léky však nepříznivě ovlivňují naše střevní bakterie.
  • Zvýšený příjem alkoholu (1013).
  • Nedostatek určitých živin (vitamínů, minerálů) – např. konkrétní studie na vitamín A, D nebo zinek (81415).
  • Chronický zánět v těle (16).
  • Dlouhodobý stres (17) – dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů v těle rozladí celý systém.
  • Narušená střevní mikroflóra. Ve střevě je vrstva našich střevních buněk, která je pokryta ochrannou vrstvou hlenu. Nad hlenem se nachází náš střevní mikrobiom, který tvoří takovou první „bariéru“, jež nás chrání před přímým kontaktem s látkami z vnějšího prostředí. Jednak hladovějící bakterie (zejména u stravy s nedostatkem vlákniny) způsobí, že se mikrobiální zoufalci pustí do pojídání naši ochranné hlenové vrstvy – čímž ji ztenčí, celkově oslabí funkci střeva a rozvíjí se zánět. Dále vyhladověním „hodných“ bakterií začnou převládat ty „zlé“ druhy a je poškozena celá funkce mikrobiomu (18).
  • Přemnožení kvasinek. Kvasinky jsou také součástí naší střevní mikroflóry (jsou drženy na uzdě jinými bakteriemi),  při jejich přemnožení se začíná zvyšovat střevní propustnosti (18).
  • Průmyslově zpracované potraviny s emulgátory. Emulgátory v potravinách (označeny jako E400 – E495) se užívají velmi běžně. Jejich nadměrný příjem ale působí negativně na náš střevní mikrobiom, vede ke zvýšené propustnosti střev, přispívá k obezitě, metabolickým poruchám a rozvoji chronického zánětu (19).

Syndrom zvýšené propustnosti střev - důležitá je strava

Jaké nemoci jsou spojovány s leaky gut?

Může se jednat hlavně o různá chronická onemocnění (3), jako je celiakie (či obecně citlivost na lepek) (167), cukrovka 1. typu (120212223), Crohnova choroba (262728), syndrom dráždivého tračníku (293031) či potravinové alergie (103233).

Zvýšená střevní propustnost je také spojována s řadou psychických onemocnění (například autismus, deprese, úzkost) (404142). Střevo je naším druhým mozkem a s tím „prvním“ je v neustálém kontaktu prostřednictvím tzv. osy střevo-mozek (gut – brain axis). Psychická onemocnění jsou velmi komplikovaným problémem a tímto je neredukuji pouze na střevo, avšak stav střev v tom hraje velice důležitou roli.

Jak zlepšit zdraví střev?

Péče o střevní mikrobiom je pro zdraví klíčová. Je třeba podpořit hodné bakterie našeho střeva a zamezit růstu těch nepřátelských.

Je nutné volit stravu, která bude hodné bakterie vyživovat, a která nedovolí množení škodlivých druhů.

Jen, prosím, pamatujte také na to, že sníte-li svůj superzdravý salát ve stresu a ještě s hlubokým odporem k zelenině, bude to pramálo platné. Hodné střevní bakterie ve vystresovaném těle být nechtějí. Proto vidíme kolem sebe lidi, u kterých je zdravá strava prakticky bez výsledku. Jídlo = pohoda. Správný výsledek = sebeláska. Psychika má vždy svou obrovskou roli.

Zpátky k jídlu – co jíst?

Základem jsou kvalitní přirozené potraviny. Vykašlete se na průmyslově upravované „specialitky“ a všelijaké polotovary, vyhazujete peníze a ničíte si zdraví. Pokud se snažíte šetřit na kvalitě jídla, posléze ty peníze nenecháte v lékárně… Ani to však neznamená, že by přirozená strava nebyla finančně dostupná. Základní potraviny, jako jsou brambory, cibule, mrkev, čočka, fazole, kedlubna, vlašské ořechy, dýně, jablka, atd. a jednou za čas kvalitní maso či jiné živočišné produkty (jen jednou za čas), nejsou ve výsledku tak drahé položky a spousta z nich nám roste přímo na zahradě. Levnější, přirozenější a zdraví prospěšnější je stravovat se sezónně s převážně rostlinnou stravou. Rostou zrovna rajčata? Super. Jahody? Super. V zimě jahody (ze země XXX) nepotřebujeme. A ano, avokádo je skvělá potravina, ale máme spoustu jiných (třeba lněné semínko – ultra levné, vlašské ořechy – ze zahrady? nebo prostě dobré máslo). Avokádo pro nás není nutné.

Neexistuje esenciální potravina, pouze esenciální živiny.

Shrnutí:

  • Jezte v klidu a své jídlo si vychutnejte. V dnešním světě žijícím gastronomií nemusíme chodit pro chutné a zdravé jídlo daleko. Jídlo je zážitek i lék zároveň. A nejlepší způsob, jak si jídlo opravdu vychutnat, je si sami uvařit.
  • Omezte příjem cukru. Jedná se o potraviny, jako je bílá mouka, bílá rýže, těstoviny, pufované výrobky (rýžové chlebíčky apod.), cukr i rádoby „zdravé“ sladidla, slazené nápoje, atd. Špatné bakterie a nedobré kvasinky jednoduché cukry milují, podporujete tak jejich růst ve střevě.
  • Zvyšte příjem probiotik a fermentovaných potravin. Probiotické bakterie zlepšují stav střev a napomáhají s různými zažívacími problémy (47,48495051). Ideální je si pravidelně dopřávat fermentované potraviny, jako je například kefír, jogurt, kimchi, kysané zelí či okurky nebo kombucha (495253). V případě vážnějších potíží (průjem, léčba antibiotiky) můžete podpořit své zdraví sáhnutím po kvalitním doplňku stravy s probiotiky (pokud z nějakého důvodu užíváte dlouhodobě, střídejte je).
  • Jezte dostatek vlákniny. Vláknina je potravou pro hodné bakterie vašeho střeva, bez ní ve vás nepřežijí. Přírodní a komplexní strava je klíč: zelenina, ovoce (celé, ne šťávy!), luštěniny, divoká či basmati rýže, celozrnné výrobky apod. Přídavek samotné vlákniny do průmyslově zpracovaných potravin (např. snídaňové cereálie obohacené o vlákninu či chleba zpětně obohacený o vlákninu nemá tak prospěšný efekt na střevní mikrobiom! Bakterie jsou chytré a ví, co je původní potravina a čím se je naopak snažíme jen obalamutit. (8,545556).
  • Vyvarujte se lékům a chemickým látkám – od často zbytečných antibiotik a léků od bolesti, hormononální antikoncepe, přes pesticidy (dopřejte si BIO, zksute si něco sami vypěstovat nebo nezapomínejte na omývání zeleniny a ovoce), přes umělotiny v potravinách (konzervanty, barviva apod. – vyhnete se nákupem základních potravin a nemusíte číst etikety), až po chemii v domácnostech – kosmetika, čistící prostředky, atd. (8,5455).

 

Psychobiotika

Psychobiotika je označení pro probiotika (živé mikroorganismy), které mají schopnost produkovat neuroaktivní látky a ovlivňovat funkci mozku. Psychobiotika mohou mít zdravotní přínos pro pacienty s psychiatrickým onemocněním: zmírňují příznaky deprese, úzkosti a syndromu chronické únavy a přispívají ke zlepšení nálady. Střevní mikrobiom komunikuje s lidským mozkem přes osu střevo-mozek (gut-brain axis). Lidské střevo nejen, že přijímá signály z centrálního nervového systému (CNS), ale funguje i zpětná vazba, kdy střevo vysílá signály do mozku. Střevní mikrobiota prostřednictvím jejich metabolitů reguluje periferní i centrální nervový systém, ovlivňuje vývoj mozku i jeho funkce. Na vzájemné komunikaci se podílí různé signální molekuly, jako je např. kyselina gama-aminomáselná (GABA), dopamin, noradrenalin, acetylcholin (Ach) či mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFAs), aktivace imunitního systému pomocí prozánětlivých cytokinů i metabolismus tryptofanu, který je prekurzorem serotoninu, tzv. hormonu štěstí a pohody. Narušení rovnováhy střevní mikroflóry (mikrobiomu) vede ke vzniku různých onemocnění, včetně neuropsychiatrických (deprese, úzkost, autismus, schizofrenie).

Mikrobiom

Mikrobiom je souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla. Jedná se o soubor bakterií, kvasinek, hub, virů a protozoí vyskytující se na lidském těle a v něm. Odhaduje se, že se jedná asi o 100 bilionů organismů, jejichž genetická informace převyšuje tu lidskou asi 150x. Střevní mikrobiom (střevní mikroflóra) je tvořen mikroorganismy sídlícími v lidském střevě a představuje nejvýznamnější část mikrobioty o hmotnosti 1 – 2 kg. Kromě trávení se podílí na vývoji imunitního systému a zasahuje do mnoha tělních funkcí. Diverzita mikrobiomu hraje roli u obezity, zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergicích, autoimunitních i kardiovaskulárních onemocnění. Praktickým využitím mikrobiomu je střevní (fekální) transplantace, která se používá k léčbě střevní dysmikrobie, například u nebezpečné klostridiové infekce. Mikrobiom se dědí (existuje vztah mikrobiomu s naším genotypem) a je dále ovlivňován řadou faktorů – typem porodu (císařský řez vs. přirozený porod), kojením, stravou, prostředím i dalším. Střevní mikrobiom je snadno narušitelný, nejvýznamnější negativní vliv je u antibiotické léčby, rovnováhu poškozuje nezdravá strava, stres, kouření, přemíra čistoty, chemické látky (herbcidy, pesticidy) a některé léky. Narušení vede např. k syndromu zvýšené propustnosti střeva (leaky-gut syndrom) S naším mozkem mikrobiom komunikuje přes tzv. osu střevo-mozek (gut-brain axis), díky které ovlivňuje naši náladu a psychické funkce. Souvislost mikrobiomu s lidskou psychikou vedl ke vzniku nového pojmu – psychobiotika, kterým se označují probiotika, jež mají schopnost produkovat neuroaktivní látky a ovlivňovat funkci mozku.