Co znamená jíst zdravě. 11 kroků

Jak jíst zdravě v 11 krocích. Pojďme postupně. Nepřehlcujte se, ale neodkládejte to. Nejvhodnější chvíle pro změnu je teď 🙂

Krok 1: Vemte skutečné základní potraviny z přírody.

Skutečné základní = 100 % zelenina, 100 % ovoce, 100 % vejce, 100 % maso, 100 % panenský olivový olej, 100 % ořechy, 100 % čočka, 100 % máslo, 100 % semínka.  Složení pak netřeba číst, éčka netřeba znát. Jezte to, co má skutečnou výživovou hodnotu, ne to, co se prohnalo továrnou. Nejezte prázdné potraviny a napodobeniny (bílý cukr, bílá mouka, veganský plátkový „sýr“ z mouky, apod.).

Zdravá strava = opravdové potraviny OMG

Krok 2: Šetrně je zpracujte.

Šetrné zpracování = vařte i nevařte, duste, opékejte, pečte, restujte. Omezte (nebo se zcela vyhněte) smaženému a grilovanému, nejezte připálené.

Krok 3: V klidu si je vychutnejte.

Zastavte s u jídla. Sedněte si s talířem ke stolu. Nedívejte se na televizi, do počítače, netelefonujte. Zkoumejte chutě. Užijte si jídlo.

Krok 4: Žvýkejte.

Jídlo pořádně žvýkejte. Nehltejte. Jen tak poznáte pravé chutě. Žvýkejte. Fakt.

O čem je zdravá strava - OMG

Krok 5: Zaměřte se na kvalitu.

Nejde jen o BIO certifikaci, ale má to smysl. Vybírejte nestříkané ovoce a zeleninu třeba od neocertifikovaného souseda. Vybírejte si menší farmy, malochovy, zkrátka zdroje, kde víte, jak se k plodinám nebo zvířatům chovají. Že žijí volně, mají přirozenou stravu, je s nimi dobře zacházeno, nejsou převáženy a stresovány. Když můžu, beru potraviny BIO a/nebo z Česka nebo zkrátka to nejkvalitnější (opravdové, viz bod 1), k čemu mám přístup. Platí, lepší zelenina ze supermarketu, než žádná – a doma ji pořádně omýt od postřiků. Více také v dřívějším článku: Jídlo nebo jed? Aneb jak nejjednodušeji poznat, co jíst.

Krok 6: Zjednodušte jídla.

Nepřekombinovávejte ingredience a chutě. Vykašlete se na zdlouhavé vyvařování. Volte méně surovin a nechte je vyniknout. Chuť dělají kvalitní potraviny, ne kvantita nebo dochucovadla. Dříve jsem psala 10 tipů, jak dochucovat, abychom si neničili mikrobiom a zdraví.

Dýňovo-batátová polévka s kefírem WUGI

Krok 7: Základ je rostlinná strava.

Když budete stavět jídla na rostlinnách a zelenině, nemáte co zkazit. Střevní mikrobiom ji miluje. Terapeutických diet a výživových směrů je spousta a množství živočišné složky se přizpůsobuje individuálně na osobu i na období, v jakém se nachází, zcela bez nich to však taky nejde (vegetariáni a vegani by si měli hlídat suplementaci určitých mikroživin). Zelenina a rostlinná strava je základ.

Krok 8: Odlehčete.

Nezahušťujte bílou moukou. Hustou polévku uděláte z více zeleniny, pro zahuštění všelijakých jídel skvěle poslouží třeba nastrouhaná cuketa (chuť nemění). Jestli máte zdravotní problémy, netrapte tělo omáčkami a kombinacemi rafinované mouky a mléka. Střevu to nedělá dobře, vám to neudělá dobře. PS: Odlehčit neznamená odtučnit. Přirozený tuk (plnotučné mléčné výrobky – tvaroh, jogurt, máslo, olivy, ořechy, semínka či tuk ve zdravém mase je zcela v pořádku).

Fermentovaná meruňková limonáda s vodním kefírem WUGI

Krok 9: Volte tradiční způsoby zpracování.

Třeba fermentace a tradiční – delší způsoby zpracování, jako je tomu třeba u poctivého kváskového chleba, který trvá mnohem déle, než pečivo z kvasnic. Nebo třeba u oliv, které by správně měly fermentovat několik měsíců, dnes se dávají do louhu a několikaměsíční proces odpadá. Jezte a pijte pravidelně tradční kvašené potraviny a nápoje (nepasterizované a bez siřičitanů, aby byly probiotické).

Krok 10: Jezte barvy duhy.

Nene, ani letilky, ani Skittles, sorry. Ale barvy zeleniny a ovoce. Zkuste denně od každé barvy něco. Zelený salátek, fialové borůvky, červené rajče, oranžovanou dýni, žlutý banán, bílý květák. Pokryjete tím důležité spektrum mikroživin a nemusíte si nic nastudovávat.

Pravidlo jezte barvy duhy - OMG o čem je zdravá strava

Krok 11: Pijte čistou vodu.

Nemasírujte stále svoje chuťové buňky. Dejte jim na chvilku pokoj. Pijte čistou, filtrovanou vodu. Jinak klidně střídejte kvalitní čaje, kávu, kvašené nápoje, přidávejte citrusy a byliny. Jen je nepijte nonstop.

Krok X – souběžný všem bodům: Buďte trpělivý, objevujte a učte se.

Nezměníte vše hned. Ani nebudete hned špičkový kuchaři. Může chvilku trvat, než zresetujete svoje chuťové buňky naučené na výrazné chutě, cukr, sůl, tuk, směs koření a dochucovadel. Jsou to drogy, mechanismy vzniku závislosti na cukru i lepku jsou dobře popsány. Běžte krok po kroku. Dělejte 1 věc denně. Třeba se rozhodněte, že k jednomu jídlu denně přidáte pár zelených lístků nějakého salátu.

Zdravá strava není o týrání, ale o o pravé chuti potravin.

Zdravá strava není o omezování potravin, ale o vynechání produktů vypadajících jako potravina.

Zdravá strava není o posedlosti trendy, ale o respektu k tělu.

Zdravá strava je normální strava.

Držím palce.

Hýčkejte si mikrobiom OMG
Hýčkej si mikrobiom

 

10 tipů jak dochucovat, abychom si neničili mikrobiom a zdraví

Problém s tím, že „zdravá strava není dobrá“ a „zdravé je nemastné, neslané“ se setkávám často. Z velké míry to vychází z období boje proti tukům, kdy zdravé znamenalo dietní a to znamenalo na vodě. Teď už se naštěstí ví, že zdravé tuky ve stravě nutně potřebujeme, a že nízkotučná dieta je přežitek. Další potíž činí je vypěstovaná chuť na umělá dochucovadla, na kterých určitým způsobem vzniká závislost.

Řada dochucovadel, dobarvovadel, konzervantů a dalších i umělých sladidel je označena za alergeny, karcinogeny a jsou spjaty např. s ADHD. Emulgátory pak přímo s rozvolňováním těsných spojů ve střevě a syndromem zvýšené střevní propustnosti (dále nárůstem váhy, rozvojem metabolického syndromu (cukrovka, nadváha, vysoký krevní tlak), poškozením střeva).

Do tématu rakovina-nerakovina se zaplétat nebudu. Jde mi, jak jinak, zase o naše střevo. Tyto látky poškozují náš střevní mikrobiom (a ten souvisí s celkovým zdravím našeho těla). I drobné dávky vedou k poškozování a narušování zdravé střevní rovnováhy. A přitom máme kolem sebe takové dobroty.

Jak dochucovat a dobře jíst - zdravá střeva - OMG

Jak dochucovat a užívat si zdravé jídlo

Zdravé jídlo není o salátech a syrové zelenině, ale kouzlení chutí s opravdovými potravinami, jejich vaření, pečení, nakládání nebo ochucování správnou zálivkou. O tom, co jsou opravdové potraviny jsem psala zde. Teď už tipy na vaření a dochucování.

  1. Zdravé tuky jsou základ. Nízkotučné jídlo je a bude nedobré – tuk je nositelem nejen chuti, ale i pocitu nasycení! a zejména pak důležitých živin, vitamínů, esenciálních mastných kyselin. Používejte kvalitní tuky – panenský olivový olej, BIO přepuštěné máslo (= ghí/ghee), BIO máslo, BIO sádlo z různých živočichů, panenský kokosový olej, do studené kuchyně pak čerstvé oleje, jako je např. lněný, konopný. Přepuštěné máslo, sádlo a kokosový olej snesou vysoké teploty. Vyhněte se průmyslově zpracovaným olejům (v bílém průhledném plastu – nejčastěji u nás používaný řepkový a slunečnicový, které ráda nazývám jako zánět v lahvi :)).
  2. Volte správný postup přípravy. Opravdu je důležité na tuku nejdříve osmahnout cibulku, poté přidat česnek a další zeleninku… pouhým vhozením do hrnce (nejde-li o vývar:)) a povařením se dobré chutě těžko dosahuje.
  3. Naučte se používat bylinky. Bylinky, bylinky, bylinky. Jsou jich tisíce. Moc doporučuji BIO směsi značky Sonnentor, kombinace koření mají opravdu vymazlené. Kromě sušených můžete samozřejmě  čerstvé – oregano, petrželku, bazalku, lístky kari, tymián, rozmarýn, pažitku, libeček, cíbí,.. cokoli. Krásně vypadají a dobře chutnají také květy. Pozor na staré koření, které vám jídlo už tolik nedochutí. Ztrácí se vůně, chuť i jeho prospěšné účinky.
    Jedlé květy. Jak ochucovat a dobře jíst - OMG
    Salát z čerstvě natrhaných listů a květů

     

  4. Používejte kvalitní ocet (jablečný, ume ocet, balzamiko), domácí hořčici (recept zde), sušená rajčata, čerstvě mletý pepř.
  5. Pro výraznější dochucení můžete použít např. miso pastu – jedná se o fermentovanou sóju. Stačí 1-2 lžičky do hrnce polévky.
  6. Přidávejte citrónovou nebo limetkovou šťávu. Jestli vám v polévce nebo omáčce chybí nějaká chuť a „furt to není ono“, přidejte lžíci, dvě, tři (podle toho, kolik máte navařeno) citrónové šťávy. To je to „ono“.
  7. Vyzkoušejte koření a potraviny, které jste doposud nepoužívali. Třeba kurkumu, čerstvě nastrouhaný zázvor, čerstvě mleté chili, růžový pepř (není pravým pepřem), římský kmín, mořské řasy nebo čerstvé klíčky (alfa alfa, brokolicové, ředkev, zelí, čočka,…) – často chutnají podobně, jako čerstvý hrášek a některé mají mírnou štipkavou chuť.
  8. Solte. Není pravda, že sůl je nebezpečná. Problém je hlavně příjem soli ve zpracovaných potravinách, kde je jí více, než byste si mysleli. Pokud se vyhnete zpracovaným produktům, svou stravu ze základních potravin klidně solte. O tom, kolik soli potřebujeme a jak ji zpracováváme, také rozhoduje naše střevní mikrobiota.. ale o tom zase příště.
  9. Kupujte opravdové kvalitní potraviny. Kvalitní maso často nepotřebuje víc než sůl a pepř. Ryba plátek citrónu a snítka rozmarýnu. Plnotučné mléčné výrobky nepotřebují žádný cukr, stačí ovoce (čerstvé, lyofilizované a nedoslazované sušené) nebo lžička medu nebo kvalitního kakaa. Pečená zelenina olivový olej, pár kapek balzamika, sůl, pepř a oregano. Na pití nepotřebujete ochucené limonády, stačí voda, kterou můžete ochutit mátou, meduňkou, levandulí, citrusy a jiným ovocem nebo fermentované nápoje, jako je domácí vodní kefírMéně je často více.
  10. Pořiďte si dobrou kuchařku nebo si vyhledejte recepty z opravdových potravin na internetu. Pomůže vám to zajistit při vaření správný postup, aby bylo jídlo dobré, dají vám inspiraci na různé dochucování a kombinace, které uspokojí chutě.

Tipy, jak dochucovat - OMG

Zdravě = chutně 🙂

Zdroje a doplňující informce:
https://cspinet.org/eating-healthy/chemical-cuisine
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25731162

 

SUPLEMENTACE VITAMÍNU C..?

Suplementace vitamínu C – ano či ne?

2 důležité otázky:

Je vitamín C důležitý? Ano.
Je nutné brát doplňky stravy s vitamínem C? Ne a určitě ne v jejich syntetické formě.

Vitamín C je samozřejmě pro tělo naprosto nezbytný vitamín. Nejsme ale námořníci 🙂 a tak jeho zásadním nedostatkem nikdo netrpíme. Vitamín C má spostu prospěšných účinků, od podpory imunitního systému, antioxidačních účinků, přes tvorbu kolagenu, snižování únavy až po zlepšení psychické kondice a zvýšení využitelnosti železa.

Co nedoporučuji, je chemicky vyráběný vitamín C (kyselina askorbová) v běžných doplňcích stravy, kde je navíc v kombinaci s řadou dalších chemických plniv a pomocných látek. Tyto pro nás nepřirozené, chemické složky v našem těle často páchají škodu, nemusí je totiž náš střevní mikrobiom.

Denní potřebu vitamínu C bez problému pokryjeme příjmem kvalitních potravin, jako je zelenina, brambory, ovoce, speciálně pak kvašená zelenina nebo i kvalitní čaje (šípek, rakytník a řada dalších). Dvě lžíce kysaného zelí denně (nepasterizovaného a bez siřičitanů) a kromě Céčka máte zajištěný také přísun kvalitních probiotik a prebiotik, které jsou pro imunitu a zdraví střev větší benefit, než samotný vitamín. Občasná lžička kimči – tradiční asijská kvašená zelenina (pikantní zelí, zázvor, chilli, jablka a další zelenina/ovoce) vás nadopuje vitamíny, minerály, probiotiky, prebiotiky i postbiotiky – česky – vzkřísí i mrtvého 🙂

Pokud z nějakého důvodu vyšší přísun vitamínu C potřebujete a kvašenou zeleninu prostě chuťově nezvládáte (nebo vaše děti), dostatek vitamínů získáte při pestré stravě ze zeleniny, brambor a ovoce. V zimě zvolte suplementaci v podobě lyofilizovaného ovoce, tedy ovoce, které bylo šetrně usušeno mrazem, a tudíž v něm zůstaly důležité látky a vitamíny (vč. vitamínu C) zachovány. Vybírejte nejlépe to lokální nebo ovoce z blízkého okolí, aby k vám neputovalo třeba z Číny – toxicky zamořené země – to je bohužel naprosto drtivá většina lyo ovoce na trhu. Na obale lyofilizovaného ovoce se totiž jako země původu uvádí Německo, které však není pěstitelskou zemí, ale zemí, které ovoce z různých zemí světa skupuje a lyofilizuje. Ovoce „z Německa“ tak může pocházet ze Španělska, Polska, Kanady a bohužel také Číny (nejčastěji se jedná o maliny a jahody). Lyofilizace je skvělá věc pomáhající zachovat to důležité v ovoci. Opravdu zdravé ovoce pochází ale z lokálních zdrojů a chemicky nezamořených zemí. Ovoce z Česka a Slovenska je třeba toto.

Druhou možností je vitamín C ve formě Aceroly (brazilské třešně). Je jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu C (má jej až 30krát více než pomeranč) a obsahuje řadu dalších vitamínů (A, B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, E), betakaroten, minerály a antioxidační látky a další. V tradičním léčitelství v původních oblastech se acerola využívala při nachlazení, kašli, při průjmech a onemocnění jater.

Nehledejte zdraví v lékárně a vyhněte se zbytečným doplňkům stravy. Jídlo je základ a kvašené zelí je kvašené zelí 🙂 Doplňky stravy mohou také pomáhat, je však potřeba pečlivě vybírat kvalitu.

Shrnutí

Céčko z lékárny? Ne. Vitamín C = zelenina, ovoce, kvašené potraviny, pestrá strava. Suplementaci volte ve formě lyofilizovaného ovoce, které není z Číny, nebo Aceroly (brazilské třešně). Neutrácejte za chemii a zdraví najdete v přírodě 🙂

Jídlo nebo jed? Aneb jak nejjednodušeji poznat, co jíst

Jak se vyznat ve složení potravin a rozluštit nebezpečnost éček? Nejlépe nijak 🙂 Spoustu starostí i času nám totiž ušetří návrat k nákupu základních potravin obsahující jen 1 surovinu (100 % mrkev, 100 % čočka, 100 % vejce).

Co je opravdové jídlo a podle čeho se při nakupování orientovat? Leží zdravotní problémy v lepku, laktóze nebo někdy potřebujeme větší obrázek? A jak naše volba utváří naše zdraví i okolní krajinu?

Jak poznat opravdové jídlo

1) JÍDLO tvoří ZÁLADNÍ POTRAVINY, které pochází z přírody – zelenina, ovoce, ořechy, (pseudo)obiloviny, luštěniny, vejce, maso či mléčné výrobky od zvířat z volného chovu. Jídlo se nevyrábí v továrnách, netvoří jej margaríny, instantní kaše, extrudované chlebíčky, chipsy, koblihy, agávový sirup (koncentrovaná fruktóza), bílá mouka, rostlinné oleje v plastech, nízkotučné nebo bezlepkové sušenky „slazeny medem“*.

2) JÍDLO pochází z PŘIROZENÉHO PROSTŘEDÍ. Zdravé živočišné výrobky (maso, máslo, vejce, mléko i ryby) jsou od zvířat z volného chovu/lovu krmené jejich přirozenou stravou – tedy ne GMO krmivy ze sóji a kukuřice. Maso a mléko od zvířat z velkochovu nebo vejce z nosnic v klecích mají snížené množství vitamínů, minerálů a protizánětlivých omega-3 kyselin, naopak zvýšený podíl pro-zánětlivých omega-6 tuků. Např. důležitý vitamín K2 pro zdraví cév, kostí i funkci mozku se nachází pouze potravinách od zvířat pasených na trávě.

3) JÍDLO je ve své PŘIROZENÉ, CELISTVÉ PODOBĚ – nebylo rafinováno nebo odtučněno. Jde o plnotučné výrobky (třeba plnotučný domácí kefír), celozrnné obiloviny, přírodní neloupanou rýži různých druhů, panenský olej. Opravdové jídlo netvoří bílá mouka, bílá rýže, cukr, rafinované rostlinné oleje (v bílých plastech).

4) JÍDLO lze VYROBIT DOMA. Vyrobíte si máslo a přepuštěné máslo? Bez problémů. Vyrobíte si doma margarín? Rozhodně ne. Zvládnete si vyrobit olivový olej? Ano, stačí je pořádně zmáčknout. Stejně tak snadno získáte panenský kokosový olej, zcela přirozené potraviny.

5) Jídlo je BEZ GMO A BEZ CHEMIE. GMO potraviny jsou uzpůsobeny, aby přežily vysoké dávky chemckých postřiků – herbicidů, pesticidů, které s v nich ukládají (např. karcinogen Roundup) a my je následně konzumujeme (jsou v celé potravině, omývání smyje pouze povrchové nečistoty, bakterie). Opravdové jídlo je v BIO kvalitě, neobsahuje dochucovadla, konzervanty, barviva, emulgátory (podněcují syndrom zvýšené střevní propustnosti!) a jiná aditiva.

6) JÍDLO je ČERSTVÉ a připravuje se v KUCHYNI. Jídlo není třeba konzervovat a uměle mu prodlužovat trvanlivost. Proces konzervace je s námi od dob války, kdy konzervované potraviny sloužily zejména pro vojáky a jako rezerva v době ohrožení. My jsme však celoročně obklopeni čerstvými potravinami, obchody máme na každém kroku. Ideální je konzumovat lokální potraviny, které si na zimu zpracujeme tradičními postupy, které zahrnují nakládání, fermentaci (kvašení) nebo jej zamrazíme. Nepotřebujeme polotovary, „zdravé“ musli tyčinky a jiné zpracované potraviny. V kuchyni si plnohodnotné jídlo vytvoříme během pár minut, stačí nám zelenina (čerstvá, nakládaná, kvašená, v zime zamražená), vejce/maso/čočka, kvalitní tuk, příloha od brambor, batátů, přes pohanku, jáhly až po kváskový chléb. Na zahnání rychlého hladu nejsou třeba tyčinky – stačí ovoce, ořechy, ať už celé nebo ve formě smoothie nebo v chia pudingu. Polotovary šetří možná čas, který si ale vaše tělo vezme zpět při nemoci. Když vaříte, připravte si jídla více, dejte do krabičky do ledničky nebo do mrazáku.

7) JÍDLO NENÍ SÓJOVÝ ani PŠENIČNÝ (VEGE) VÝROBEK. Sójové „maso“, párek, sójové mléko, sójový jogurt, veganský „sýr“ (složený z řady průmyslových složek) a různé napodobeniny nejsou zdravou potravinou – obsahují vysoké množství antinutrientů, které je třeba rozložit správnu přípravou, tedy fermentací. Fermentovaná BIO sója(miso, natto, tempeh, fermentované sójové omáčky) je OK a může být zajímavým zpestřením jídelníčku.

8) JÍDLO NENÍ BEZ KALORIÍ. Bez kalorií je voda. Umělá sladidla a různé náhražky cukru zdravé nejsou. Špetička stévie vás nezabije, ale lepší je si smlsnout na něčem přislazeným (sušeným) ovocem (banány, datle, hrušky, meruňky, švestky, rozinky) nebo si dát trochu medu* či javorového sirupu. Pokud chci nebo potřebuji být cukrfree, nehledám náhražky, ale omezuji cukr úplně.

9) JÍDLO CHUTNÁ A LÉČÍ, nevytváří ortorexii (nové označení psychického onemocnění poruchy příjmu potravin definováno jako posedlost zdravou stravou a strach z požití nezdravého jídla. Naopak zájem opravdové a kvalitní jídlo naopak buduje zdravý vztah hlavy s tělem, kdy poznáme, co nám dělá dobře a co ne. Nemoci, které nás v dnešní době trápí, pochází z našeho stravování a životního stylu. Vědomé rozhodování o tom, co jíme, nesouvisí s ortorexií, ale staráním se o své zdraví jinak, než polykáním pilulek (které vážně nepomohou, jelikož neřeší příčinu nemoci).

Nezaměňujte zdravý životní styl a terapeutické diety

Která dieta je ta správná? Paleo, nízkosacharidová, ketogenní…? Žádná. Dieta každého z nás je zcela individuálnízáležitost, která se mění v průběhu našeho života. Podmínkou zdravé stravy jsou přirozené potraviny. Různé typy diet pak mohou složit jako terapeutický nástroj – např. nízkosacharidová (ketogenní) dieta pro léčbu diabetu, eliminační diety (bezlepkové, bezmléčné) u různých intolerancí, zvýšené střevní propustnosti a s tím souvisejícími nemocemi. Každý jsme jiný 🙂

Někdy nemusíme hledat viníka mikroskopem a zjišťovat, zda nám vadí lepek či laktóza – naopak je potřeba poodstoupit a podívat se ne celý obrázek – na původ a způsob zpracování potravin. Kolikrát nám neškodí typ potraviny, ale chemie (pesticidy,…), kterými byly ošetřovány, nebo prostředí, z jakého pochází (maso z velkochovu). Někdy nejsme alergičtí na dané ovoce, ale toxickou vodu ze studně (do spodních vod prosakují pesticidy atd.), kterou jsme ovoce omyli. Hledejte kvalitu.

Zdravotní problém nemusí vytvářet lepek, ale fakt, že se jedná o pečivo z kvasnic namísto kvásku, který by pečivo učinil snáze stravitelným. Kvasnice nechají pečivo nakynout během pár hodin, zatímco kvásek pracuje dva i více dní. Díky tomu se pro nás špatně stravitelné složky obilovin rozloží. Jinak se budeme cítit po moderních odrůdách pšenice a jinak třeba po kamutu (dřívější odrůda pšenice, mj. obsahuje méně lepku, jak ta moderní). Jinak nám bude po mléce z konvenčního chovu a po nepasterizovaném mléce z bio chovu, ve kterém tepelným ošetřením nebyly zničeny enzymy a prospěšné bakterie napomáhající rozklad laktózy.

BIO potraviny, co nejméně zpracované a připravované poctivě po staru (např. kvásek místo kvasnic), budou snášeny lépe, než běžné moderní potraviny.

Jinak se můžeme cítit po čerstvě připraveném jídle a po tom, co už několik dní leží v lednici. Skladováním stoupá v jídle množství histaminu, na který může být řada z nás citlivá. V čerstvém je i více mikroživin. A jinak se budeme cítit po jídle snězeném v klidu a po zhltnutém obědu z plastové krabičky ve stoje. Vážení jídla a počítání kalorií je strašný nesmysl. Když u jídla nesledujeme seriály, jíme pomalu a důkladně žvýkáme a zkoumáme, jak jídlo chutná, víme, kolik máme sníst.

Když vydržíme „přechodný detox“ z junk food na opravdové jídlo, naše tělo, resp. střeva a náš střevní mikrobiom přestane vysílat signály, že chceme nezdravé jídlo typu pizza, zákusky, sušenky, sladké limonády nebo chipsy. Zdravý střevní mikrobiom tato jídla nechce, má zájem o kvalitní, výživné jídlo, třeba rybu, vývar, ořechy, kokos  pečenou zeleninu. A dobrou chuť vytváří koření, bylinky a přirozeně se vyskytující tuk, ne cukr nebo levný olej. Základní suroviny.

 

Kvalitní potraviny prospějí nejen zažívání, pleti a imunitě, ale celému prostředí, ve kterém žijeme. Volba potravin má dalekosáhlejší dopad, než jen na naše zdraví – utváří naši krajinu a druh zemědělství, který kolem sebe uvidíme. Může to být vysychající pole, zachemizované moderní druhy obilí, týraná zvířata nebo čistější krajina, původní odrůdy a políčka s remízami, které vodu naopak zadržují a fungují jako úkryt pro divoká zvířata, třeba srnčí mláďata, která jinak končí pod mlátičkou kombajnu.

BIO potraviny jsou drahé? No, možná ano. Ale kvůli dotacím na pšenici, kukuřici a sóju máme zkreslenou představu o tom, kolik opravdové jídlo stojí. Dotace vytváří tyto levné potraviny a z nich se pak tvoří nezdravé levné produkty. Pěstování opravdového jídla stojí hodně usílí, znalostí, času, péče a práce. Navíc zbavit se kolem sebe té chemie a vypěstovat bio potravinu není v dnešní době už vůbec jednoduché. A čím déle bude konvenční zemědělství trvat, tím hůř to půjde, tím kvalitní potraviny budou dražší a krajina i naše zdraví bude chřadnout. Ale jde to jinak. Stačí si vědomě vybírat to, co nakupujeme 🙂 Vytvářejte svět, ve kterém chcete žít. Bude vám víc chutnat.

 

* U medu, prosím, pozor. Kupované výrobky doslazované medem jsou slazené sirupem z Číny, označeným jako „med“. Čína je hlavním výrobcem falešného medu, který se pak různě maskuje, aby na to laboratoře nepřišly hned, dováží se také pod nálepkou jiné země původu (stále je to však Asie). Kvalitní med od známého včelaře je v pořádku 🙂

** Cholesterol ze stravy nebyl a není viníkem kardiovaskulárních onemocnění, neucpává cévy. Při poškození cévy má cholesterol za úkol cévu zacelit. Je tedy na tom stejně, jako bychom vinili hasiče ze založení požáru. U kardiovaskulárních onemoncění je problém zánět, aterogenní efekt průmyslového tuku a cukru – ve stravě se musíme vyhýbat průmyslově zpracovaným (prozánětlivým) potravinám, jídlu bohatému na cukr a nekvalitní tuk (rafinovaný řepkový, slunečnicový, sójový,… olej v bílém plastu).