Jak se vyznat ve složení potravin a rozluštit nebezpečnost éček? Nejlépe nijak 🙂 Spoustu starostí i času nám totiž ušetří návrat k nákupu základních potravin obsahující jen 1 surovinu (100 % mrkev, 100 % čočka, 100 % vejce).
Co je opravdové jídlo a podle čeho se při nakupování orientovat? Leží zdravotní problémy v lepku, laktóze nebo někdy potřebujeme větší obrázek? A jak naše volba utváří naše zdraví i okolní krajinu?
Jak poznat opravdové jídlo
1) JÍDLO tvoří ZÁLADNÍ POTRAVINY, které pochází z přírody – zelenina, ovoce, ořechy, (pseudo)obiloviny, luštěniny, vejce, maso či mléčné výrobky od zvířat z volného chovu. Jídlo se nevyrábí v továrnách, netvoří jej margaríny, instantní kaše, extrudované chlebíčky, chipsy, koblihy, agávový sirup (koncentrovaná fruktóza), bílá mouka, rostlinné oleje v plastech, nízkotučné nebo bezlepkové sušenky „slazeny medem“*.
2) JÍDLO pochází z PŘIROZENÉHO PROSTŘEDÍ. Zdravé živočišné výrobky (maso, máslo, vejce, mléko i ryby) jsou od zvířat z volného chovu/lovu krmené jejich přirozenou stravou – tedy ne GMO krmivy ze sóji a kukuřice. Maso a mléko od zvířat z velkochovu nebo vejce z nosnic v klecích mají snížené množství vitamínů, minerálů a protizánětlivých omega-3 kyselin, naopak zvýšený podíl pro-zánětlivých omega-6 tuků. Např. důležitý vitamín K2 pro zdraví cév, kostí i funkci mozku se nachází pouze potravinách od zvířat pasených na trávě.
3) JÍDLO je ve své PŘIROZENÉ, CELISTVÉ PODOBĚ – nebylo rafinováno nebo odtučněno. Jde o plnotučné výrobky (třeba plnotučný domácí kefír), celozrnné obiloviny, přírodní neloupanou rýži různých druhů, panenský olej. Opravdové jídlo netvoří bílá mouka, bílá rýže, cukr, rafinované rostlinné oleje (v bílých plastech).
4) JÍDLO lze VYROBIT DOMA. Vyrobíte si máslo a přepuštěné máslo? Bez problémů. Vyrobíte si doma margarín? Rozhodně ne. Zvládnete si vyrobit olivový olej? Ano, stačí je pořádně zmáčknout. Stejně tak snadno získáte panenský kokosový olej, zcela přirozené potraviny.
5) Jídlo je BEZ GMO A BEZ CHEMIE. GMO potraviny jsou uzpůsobeny, aby přežily vysoké dávky chemckých postřiků – herbicidů, pesticidů, které s v nich ukládají (např. karcinogen Roundup) a my je následně konzumujeme (jsou v celé potravině, omývání smyje pouze povrchové nečistoty, bakterie). Opravdové jídlo je v BIO kvalitě, neobsahuje dochucovadla, konzervanty, barviva, emulgátory (podněcují syndrom zvýšené střevní propustnosti!) a jiná aditiva.
6) JÍDLO je ČERSTVÉ a připravuje se v KUCHYNI. Jídlo není třeba konzervovat a uměle mu prodlužovat trvanlivost. Proces konzervace je s námi od dob války, kdy konzervované potraviny sloužily zejména pro vojáky a jako rezerva v době ohrožení. My jsme však celoročně obklopeni čerstvými potravinami, obchody máme na každém kroku. Ideální je konzumovat lokální potraviny, které si na zimu zpracujeme tradičními postupy, které zahrnují nakládání, fermentaci (kvašení) nebo jej zamrazíme. Nepotřebujeme polotovary, „zdravé“ musli tyčinky a jiné zpracované potraviny. V kuchyni si plnohodnotné jídlo vytvoříme během pár minut, stačí nám zelenina (čerstvá, nakládaná, kvašená, v zime zamražená), vejce/maso/čočka, kvalitní tuk, příloha od brambor, batátů, přes pohanku, jáhly až po kváskový chléb. Na zahnání rychlého hladu nejsou třeba tyčinky – stačí ovoce, ořechy, ať už celé nebo ve formě smoothie nebo v chia pudingu. Polotovary šetří možná čas, který si ale vaše tělo vezme zpět při nemoci. Když vaříte, připravte si jídla více, dejte do krabičky do ledničky nebo do mrazáku.
7) JÍDLO NENÍ SÓJOVÝ ani PŠENIČNÝ (VEGE) VÝROBEK. Sójové „maso“, párek, sójové mléko, sójový jogurt, veganský „sýr“ (složený z řady průmyslových složek) a různé napodobeniny nejsou zdravou potravinou – obsahují vysoké množství antinutrientů, které je třeba rozložit správnu přípravou, tedy fermentací. Fermentovaná BIO sója(miso, natto, tempeh, fermentované sójové omáčky) je OK a může být zajímavým zpestřením jídelníčku.
8) JÍDLO NENÍ BEZ KALORIÍ. Bez kalorií je voda. Umělá sladidla a různé náhražky cukru zdravé nejsou. Špetička stévie vás nezabije, ale lepší je si smlsnout na něčem přislazeným (sušeným) ovocem (banány, datle, hrušky, meruňky, švestky, rozinky) nebo si dát trochu medu* či javorového sirupu. Pokud chci nebo potřebuji být cukrfree, nehledám náhražky, ale omezuji cukr úplně.
9) JÍDLO CHUTNÁ A LÉČÍ, nevytváří ortorexii (nové označení psychického onemocnění poruchy příjmu potravin definováno jako posedlost zdravou stravou a strach z požití nezdravého jídla. Naopak zájem opravdové a kvalitní jídlo naopak buduje zdravý vztah hlavy s tělem, kdy poznáme, co nám dělá dobře a co ne. Nemoci, které nás v dnešní době trápí, pochází z našeho stravování a životního stylu. Vědomé rozhodování o tom, co jíme, nesouvisí s ortorexií, ale staráním se o své zdraví jinak, než polykáním pilulek (které vážně nepomohou, jelikož neřeší příčinu nemoci).
Nezaměňujte zdravý životní styl a terapeutické diety
Která dieta je ta správná? Paleo, nízkosacharidová, ketogenní…? Žádná. Dieta každého z nás je zcela individuálnízáležitost, která se mění v průběhu našeho života. Podmínkou zdravé stravy jsou přirozené potraviny. Různé typy diet pak mohou složit jako terapeutický nástroj – např. nízkosacharidová (ketogenní) dieta pro léčbu diabetu, eliminační diety (bezlepkové, bezmléčné) u různých intolerancí, zvýšené střevní propustnosti a s tím souvisejícími nemocemi. Každý jsme jiný 🙂
Někdy nemusíme hledat viníka mikroskopem a zjišťovat, zda nám vadí lepek či laktóza – naopak je potřeba poodstoupit a podívat se ne celý obrázek – na původ a způsob zpracování potravin. Kolikrát nám neškodí typ potraviny, ale chemie (pesticidy,…), kterými byly ošetřovány, nebo prostředí, z jakého pochází (maso z velkochovu). Někdy nejsme alergičtí na dané ovoce, ale toxickou vodu ze studně (do spodních vod prosakují pesticidy atd.), kterou jsme ovoce omyli. Hledejte kvalitu.
Zdravotní problém nemusí vytvářet lepek, ale fakt, že se jedná o pečivo z kvasnic namísto kvásku, který by pečivo učinil snáze stravitelným. Kvasnice nechají pečivo nakynout během pár hodin, zatímco kvásek pracuje dva i více dní. Díky tomu se pro nás špatně stravitelné složky obilovin rozloží. Jinak se budeme cítit po moderních odrůdách pšenice a jinak třeba po kamutu (dřívější odrůda pšenice, mj. obsahuje méně lepku, jak ta moderní). Jinak nám bude po mléce z konvenčního chovu a po nepasterizovaném mléce z bio chovu, ve kterém tepelným ošetřením nebyly zničeny enzymy a prospěšné bakterie napomáhající rozklad laktózy.
BIO potraviny, co nejméně zpracované a připravované poctivě po staru (např. kvásek místo kvasnic), budou snášeny lépe, než běžné moderní potraviny.
Jinak se můžeme cítit po čerstvě připraveném jídle a po tom, co už několik dní leží v lednici. Skladováním stoupá v jídle množství histaminu, na který může být řada z nás citlivá. V čerstvém je i více mikroživin. A jinak se budeme cítit po jídle snězeném v klidu a po zhltnutém obědu z plastové krabičky ve stoje. Vážení jídla a počítání kalorií je strašný nesmysl. Když u jídla nesledujeme seriály, jíme pomalu a důkladně žvýkáme a zkoumáme, jak jídlo chutná, víme, kolik máme sníst.
Když vydržíme „přechodný detox“ z junk food na opravdové jídlo, naše tělo, resp. střeva a náš střevní mikrobiom přestane vysílat signály, že chceme nezdravé jídlo typu pizza, zákusky, sušenky, sladké limonády nebo chipsy. Zdravý střevní mikrobiom tato jídla nechce, má zájem o kvalitní, výživné jídlo, třeba rybu, vývar, ořechy, kokos pečenou zeleninu. A dobrou chuť vytváří koření, bylinky a přirozeně se vyskytující tuk, ne cukr nebo levný olej. Základní suroviny.
Kvalitní potraviny prospějí nejen zažívání, pleti a imunitě, ale celému prostředí, ve kterém žijeme. Volba potravin má dalekosáhlejší dopad, než jen na naše zdraví – utváří naši krajinu a druh zemědělství, který kolem sebe uvidíme. Může to být vysychající pole, zachemizované moderní druhy obilí, týraná zvířata nebo čistější krajina, původní odrůdy a políčka s remízami, které vodu naopak zadržují a fungují jako úkryt pro divoká zvířata, třeba srnčí mláďata, která jinak končí pod mlátičkou kombajnu.
BIO potraviny jsou drahé? No, možná ano. Ale kvůli dotacím na pšenici, kukuřici a sóju máme zkreslenou představu o tom, kolik opravdové jídlo stojí. Dotace vytváří tyto levné potraviny a z nich se pak tvoří nezdravé levné produkty. Pěstování opravdového jídla stojí hodně usílí, znalostí, času, péče a práce. Navíc zbavit se kolem sebe té chemie a vypěstovat bio potravinu není v dnešní době už vůbec jednoduché. A čím déle bude konvenční zemědělství trvat, tím hůř to půjde, tím kvalitní potraviny budou dražší a krajina i naše zdraví bude chřadnout. Ale jde to jinak. Stačí si vědomě vybírat to, co nakupujeme 🙂 Vytvářejte svět, ve kterém chcete žít. Bude vám víc chutnat.
* U medu, prosím, pozor. Kupované výrobky doslazované medem jsou slazené sirupem z Číny, označeným jako „med“. Čína je hlavním výrobcem falešného medu, který se pak různě maskuje, aby na to laboratoře nepřišly hned, dováží se také pod nálepkou jiné země původu (stále je to však Asie). Kvalitní med od známého včelaře je v pořádku 🙂
** Cholesterol ze stravy nebyl a není viníkem kardiovaskulárních onemocnění, neucpává cévy. Při poškození cévy má cholesterol za úkol cévu zacelit. Je tedy na tom stejně, jako bychom vinili hasiče ze založení požáru. U kardiovaskulárních onemoncění je problém zánět, aterogenní efekt průmyslového tuku a cukru – ve stravě se musíme vyhýbat průmyslově zpracovaným (prozánětlivým) potravinám, jídlu bohatému na cukr a nekvalitní tuk (rafinovaný řepkový, slunečnicový, sójový,… olej v bílém plastu).