Rezistentní škrob je druh škrobu, který je odolný vůči našemu trávení a je prebiotikem. Rezistentní škrob se dostává až do tlustého střeva, kde je potravou pro střevní bakterie – mikrobiotu (střevní mikrobiom), které při jeho zpracovávání vyrábí řadu látek pro tělo prospěšných (např. SCFA – mastné kyseliny s krátkým řetězcem). Navíc rezistentní škrob podporuje růst té správné, zdravé mikrobioty. Celkem existují 4 druhy rezistentního škrobu a populárním se stal právě typ 3, který lze snadno připravit v kuchyni:
Typ 1 se nachází v buněčných stěnách celozrnných obilovin, semen a luštěnin, které náš trávící trakt neumí rozložit.
Typ 2 je škrob nestravitelný v syrovém stavu, nachází se např. v syrových bamborách nebo zelených banánech. Vařením se stává stravitelným (tedy již není rezistentní).
Typ 3 vzniká po uvaření a následném schlazení potravin na zhruba 24 hodin. Vyskytuje se tak v uvařených bramborách, rýži, luštěninách, těstovinách, které byly uvařeny, poté den ponechány v lednici a druhý den před konzumaci jen mírně ohřáty (dle studií opětovný mírný ohřev – teplé, ne horké, by mělo rezistentní škrob zachovat).
Typ 4 je uměle vyráběný rezistentní škrob.
Rezistentní škrob je potravou pro dobré bakterie našeho střeva a má řadu pozitivních účinků na střevo – snižuje pH, mírní zánět, snižuje riziko vzniku střevních onemocnění (Crohnova choroba, ulcerózní koltida) a kolorektálního karcinomu. Působí pozitivně na snižování hladiny krevního cukru a zlepšuje citlivost buněk na inzulín, což je pozitivní jak při cukrovce, tak i při její prevenci. Zabráněním nadměrnému zvyšování hladin cukru v krvi se brání také výkyvům nálady a rychlému opětovnému pocitu hladu brzy po jídle.