Miluju jídlo a jsem fascinována lidským mikrobiomem a jeho sílou. To jsou bakterie a další malé zvířatka na našem a v našem těle, o kterých se konečně dozvídáme víc a víc. Skoro by se dalo říci „mikrobiom jako klíč ke zdraví“ – no, nic není absolutní 🙂 Po dostudování farmacie mohu ale s klidem napsat, že k uzdravení chemická cesta nevede. Chemii a umělotiny totiž naše bakterie nesnáší. A dobré jídlo jako lék a prevence mi vždy dávalo větší smysl.
Proto jsem založila stránku Oh My Gut – o střevech, o bakteriích a jiných potvůrkách, o jídle i o tom, jak minimalizovat chemii kolem sebe a „ušpinit“ se těmi hodnými bakteriemi. Zdravá střeva patří k základním pilířům našeho zdraví – a netočí se to jen kolem jídla, ale i kolem našich myšlenek, vztahů a emocí.
Bílkoviny, tuky, sacharidy…. která dieta je teda nej?
Žádná. Každý máme tu svou. Moderní doba a úžasná technologie nám dovolují jít čím dál více do hloubky a zkoumat jednu makro- a mikroživinu za druhou, až nám nakonec uniká celkový obrázek o jídle a jeho původu, životním stylu i prostředí v jakém žijeme. Jednotlilvé živiny v jídle nepůsobí na sobě nezávisle, jídlo k nám přichází z nějakého zdroje a než se dostane na náš stůl, je s ním nějak zacházeno. Jídlo nějakým způsobem konzumujeme, nějak se u něj cítíme a nějak o něj smýšlíme. A to „nějak„ je právě nesmírně důležitý faktor.
Miluju studie zkoumající placebo efekt – tedy roli psychiky v terapii. Ten efekt je NESKUTEČNÝ! Nejdůležitější v otázkách zdravého životního stylu, prevence i léčby je naše psychické rozpoložení. Zda v něco věříme, dané metodě důvěřujeme a jsme s tím v pohodě. Každý jsme individuální, máme jiné zkušenosti, přesvědčení a očekávání. A proto máme mezi sebou zdravé vegany i masožravce. Vyznavače paleo i nízkosacharidové stravy. Lidi snídající ovesnou kaši i vajíčka na másle se slaninou. A je to v pořádku.
Proč se svět točí kolem střev
Protože střeva toho zajišťují opravdu hodně – nejen zpracovávání potravy. Ale představte si už jen tento fakt, že to sousto, co spolkneme, musí být správně rozmělněno, natráveno, naštěpeno, nežádoucí bakterie zahubeny, živiny vyextrahovány a správně vstřebány, buňky vyživeny a to nepotřebné efektivně a zavčas vypuzeno z těla ven – to je celkem velká věc, ne? Jelikož to sousto je zdrojem energie a látek pro každičkou buňku v našem těle a taky řady potenciálních toxinů a hrozeb. Jídlo je lék… no ano, ale bez správného zpracování nebude fungovat.
Střeva jsou všestranným orgánem a v dnešní době dostávají zabrat prostřednictvím jídla i pití (či spíše výrobků, které se jako jídlo tváří). Nachází se v nich asi 70 % imunitního systému a vytváří bariéru před vstupem nebezpečných látek do těla. Střeva se svou mikroflórou rozhodují o tom, jaké živiny (vitamíny i minerály) i třeba počet kalorií si z jídla vytáhneme. Střevní mikrobiom tvoří důležité vitamíny, látky zajišťující správnou obnovu střevních buněk, molekuly trénující imunitní systém i hormony ovlivňující naše chování.
Střeva mluví. Střeva a mozek mají nonstop nažhavenou komunikační síť (tzv. osa střevo-mozek, gut-brain axis) a přes neurotransmitery (nositele zpráv), které tvoří střevní bakterky, se vysílají do mozku signály ovlivňující naší náladu, hlad a chutě, odolnost vůči stresu, paměť, koncentraci, energii i kvalitu spánku. Mikroorganismy nás mají celkem v hrsti. Vzhledem k rozmanité funkci střev se jejich stav odráží na našem celkovém zdraví.
Člověk vs. bakterie: Kdo s koho?
Když se podíváme na lidské tělo, zjistíme, že 99 % veškeré DNA, kterou s sebou (na sobě, v sobě) nosíme, patří bakteriím a dalším mikroorganismům. My jim poskytujeme domov a jídlo a oni jsou nositeli dovedností, jak řídit funkci našich buněk, které geny se mají zapnout, a které vypnout. Bez nich by naše lidské buňky nevěděly, která bije. Nebyli bychom schopni strávit ani sousto. Tyhle kamarády se vyplatí hýčkat. A právě ve střevě je jich nejvíce – náš střevní mikrobiom nám do života bez přestání kecá na všech jeho úrovních.
A co když se nestaráme…
Naše bakterie se vrtají ve všem. Taková dysbióza (narušené složení střevního mikrobiomu) vede k řadě zažívacích problémů, alergiím, zánětům, oslabené imunitě, ale i autoimunitním onemocněním a psychickým problémům. Velké změny ve složení našeho mikrobiomu, které teď ve vyspělých zemích zažíváme, souvisí především s valící se lavinou civilizačních chorob (obezita, cukroka, vysoký krevní tlak, špatná hormonální bilanci, neurodegenerativní onemocnění).
Zdravá sliznice střeva a vrstva přátelských mikroorganismů fungují jako hlídači u brány – rozhodují o tom, jaké věci propustí zvenčí do našeho krevního oběhu. Pokud je tato bariéra narušená (dysbióza), její funkce je snížená a střevo se často stává více propustným (tzv. leaky gut, syndrom zvýšené propustnosti střev, či „děravé střevo“). Do krve se nám dostávají látky, které jsou pro tělo neznámé a nemají tam co dělat – s tím se musíme vypořádat a někde se to více či méně silně projeví.
Střevní mikrobiom s moderní stravou hladoví a je pod palbou řady chemických látek zvenčí. Ničíme je léky (a to nejen antibiotiky), živočišnými výrobky pocházejícími z konvenčně vykrmovaných zvířat (tj. namísto trávy jedí zrna), nebo jídlem s pesticidy, průmyslově zpracovanými a chemicky ošetřovanými potravinami, emulgátory, umělými barvivy, konzervanty a podobnými svin… nedobrotami. Nekonzumuje ani zdaleka dostatek vlákniny (a nestačí ji přisypávat, potřebujeme tu z celých potravin – zelenina, celozrnné potraviny apod.). Vyhladovělý mikrobiom se taky může pustit do požírání nás samotných – přesněji do naší ochranné vrstvy (mukózy) ve střevě, kterou ztenčí a naruší tím naši bariéru ještě více.
Mikrobom negativně ovlivňuje přemíra čistoty, dezinfekce a používání chemické kosmetiky. Zabrat mu dávají i myšlenky našeho vystresovaného já, které si často myslí, že nic nestíháme a nejsme snad dost dobří – krásní, našprtaní, štíhlí, dlouhonozí, dokonale opálení a s pekáčem buchet na břiše.
A se vší úctou k pokrokům moderní medicíny, je třeba začít rozlišovat akutní případy od chronických nemocí. Akutní medicína zachraňující životy je skvělá. Chronická (civilizační) onemocnění potřebují však jiný přístup než pouhé potlačování symptomů. A dokud to jde – prevence by měla být vždy na prvním místě. Starat bychom se o sebe měli v době, kdy jsme zdravý, ne až nás začne něco trápit. Normální totiž není být 3x za zimu nemocný, ani není normální onemocnět v blízkosti člověka s chřipkou – i když je to běžný jev. Příčinou nemocí nejsou bakterie a viry, ale oslabená obranyschopnost.
Psycho… psycho… co?
Psychosomatika. Tělo má neskutečně obrovskou sebeuzdravující schopnost. Chce to míň prášků a více věřit. Naše myšlenky mají větší vliv na celé tělo, než byste si mysleli. Když budete hltat ten super-bio-low-carb-high-fat-sálat totálně nasr…. na celý svět, tak vám ani ty antioxidanty nepomůžou (i když ublíží míň, jako byste v té situaci zhltli burger od mekáče 🙂 ).
To, co jsme, je výsledkem toho, co jsme si mysleli
Jídlo = vztah, pocity, emoce.
O čem stránky OMG nejsou? O 100 % účinných návodech. O radách vhodných pro všechny. O zastupování činnosti lékařů. O dogmatech. Víme toho v dnešní době už dost, ale ve skutečnosti stále málo. Že svět není placka – na to jsme taky jednou museli přijít (Viz. článek (ne)smrtelně důležité a Kdo jsem a co chci).
Vyměňte umělé věci za opravdové, izolované potraviny za komplexní a nespokojenost za radost z maličkostí. Recept na zdravý život je taková všehochuť – kvalitní jídlo, široký usměv, méně chemie a špetka té „mikrobiální špíny“ z přírody. 🙂
Ať už si myslíte, že něco dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete, v obou případech máte pravdu.
Henry Ford
Přej vám hodně zdraví 🙂
Mgr. Anna Fabiánová